Architektura

Tepelský kanovník a lékárník Damián Schulz nahradil pařez dřevěným jímáním, vývěr obložil kamennými kvádry, chránil jej proti povrchovým vodám, zastřešil jej a poblíž vztyčil vysoký dřevěný kříž. Lékárník Damian Schulz získává z pramene léčivou sůl.

Již v roce 1786 je u Mariina pramene doložena jednoduchá roubená lázeňská stavba se čtyřmi koupelnami, nazývaná Marienbad. Voda se ohřívala ve velkých železných kotlích pod širým nebem. Právě tato skromná stavba dala později jméno celému lázeňskému městu. Již v roce 1788 stála u Mariina pramene první dřevěná lázeňská budova, kterou nechal vybudovat opat Trautmannsdorf. Prostá stavba se čtyřmi koupelnami využívala vodu ohřívanou ve velkých železných kotlích pod širým nebem. Nešlo ještě o komerční lázeňský provoz, ale spíše o zpřístupnění oblíbeného léčivého pramene veřejnosti.

Mariin pramen byl vyčištěn a stavebně upraven, zatímco okolní bažinatý terén byl zpřístupněn schůdnou cestou. Na podnět dr. J. J. Nehra byl roku 1808 u Mariina pramene postaven hostinec s koupelnami, známý jako Tracteur-Haus. V letech 1810–1812 následovala výstavba Starých lázní, předchůdce dnešních Centrálních lázní. Obě budovy spojovala s osadou U Kyselky přímá prašná cesta lemovaná alejí, založená před rokem 1811.

Roku 1812 byl Ambrožův pramen překryt dřevěným pavilónkem empírového slohu.

Opat Karel Kašpar Reitenberger nechal vybudovat promenádu mezi Křížovým a Novým, později Karolininým pramenem. K roku 1819 byl vystavěn také nový monumentální pavilon s kupolí, který stejně jako kolonádu vynášelo elegantní ionské sloupořadí. Honosnou neoklasicistní  stavbu  provedl tepelský stavitel Anton Thurner z Přimdy jako lehkou konstrukci ze dřeva a cihel, která nesměla příliš zatížit nestabilní podloží s cenným minerálním zdrojem. Mimořádná kultivovanost architektury vede některé  badatele k domněnkám, že za návrhem mohl stát v Praze působící vídeňský architekt a pedagog Georg Fischer, mj. autor zámku Kačina, nebo  pův. klášteního kostela Hybernů na Příkopech v Praze (Hybernia). V roce 1827 byl u kolonády vybudován promenádní sál pro pitné kůry. Kříž  nad pramenem by současně pozlacen a spolu s pavilonem se staly významným symbolem města.

Terénní úpravy, pažení a vysušení zeminy. Vývěr byl zakryt dřevěným roštem. Rok 1819 představuje první zásadní doložené zachycení Ferdinandova pramene. Po získání území Ferdinandova pramene tepelským klášterem bylo za opata Karla Reitenbergera okolí pramene vysušeno. Z vývěru byl odstraněn silný solný nános a pramen byl pečlivě opatřen masivním dřevěným jámovým roubením. Nad ním vznikl lehký dřevěný kryt.

V roce 1820 byl lázeňský dům rozšířen o sprchové a parní lázně. Mariin pramen, využívaný především ke koupelím, získal roku 1821 nové jímání a první zastřešení. To bylo v roce 1828 znovu obnoveno.

V roce 1826 byl nad Ambrožovým pramenem postaven novogotický zdobený dřevěný pavilón, který sloužil až do roku 1925 a stal se námětem celé řady dobových pohlednic a fotografií.

Původní lehký dřevěný kryt nad jímáním byl odstraněn a nahrazen architektonickým zastřešením. Nad pramenem vznikla kopulovitá stavba, na kterou z východní i západní strany navazovaly kolonády v antickém slohu.

Celková oprava dřevěného altánu, po škodách předchozích zimních období.

Podle projektu vídeňských architektu Hanse Miksche a Juliana Niedzielskeho byla na místě dřívějšího Promenádního sálu byla postavena dodnes existující novobarokní Hlavní kolonáda z litiny a oceli, napojená přímo na pavilon Křížového pramene.

Plán na vybudování nového pramenného pavilonu nad Rudolfovým pramenem v Mariánských Lázních. Asi 1910. Dodnes existuje – je ohrožen (2026).

Půdorys a řez historickou stavbou nad prameništěm Mariina pramene, zpracované diplomovaným architektem a městským stavitelem Josefem Schafferem. P1080249

Rekonstrukce a nové jímání Prelátova pramene
Historický návrh úpravy prameniště, zachycující zahloubený prostor se schodištěm a zábradlím, dosud bez zastřešujícího pavilonu. Na výkresech je již patrný charakteristický půdorysný tvar pozdějšího pramenného altánu. M1128, M1129.

Stržení ikonického dřevěného altánku před následujícími úpravami.

Technická dokumentace přetokové vázy Ambrožova pramene. Dochován je půdorys a řez zařízení.

Historické výkresy zachycují půdorysy a řezy keramickou fontánou Mariina pramene (Springschale) od společnosti RAKO. Další technické řešení fontány, včetně půdorysu a řezu, zpracovala roku 1931 společnost G. Rumpel A. G.. P1080247, P1080245

Rekonstrukce a nové  vybavení picí místnosti, nové přelivné  vázy.

Detailní zaměření historického stavu objektu v měřítku 1 : 10, zachycující jeho původní konstrukční a architektonické řešení. P1080254

Souvislosti s široce pojatou obnovou  areálu  hlavní kolonády proběhla rekonstrukce také v případě pavilonu Křížového pramene. Kvůli běžným komplikacím tehdejší “stavební výroby” šlo o značně vleklou akci, trvající bezmála desetiletí. Analýza Křížového III uváděla 9 488 mg pevných látek/kg vody; Křížový IV měl 7 020 mg/kg. Rozdíly potvrzují, že jednotlivá jímání neměla zcela totožné složení ani vydatnost.

Během lázeňské sezony se zde pacienti ponořovali po pás do léčivého plynu. Bohužel je ale pro turisty uzavřen. V roce 1977 byl pavilón zbořen a v blízkosti původního pavilónu byl jímán z 52 metrů hlubokého vrtu do igelitových obálek určených k přímé aplikaci.

Původní kolonáda nad pramenem sloužila do roku 1986. Při pozdější rekonstrukci promenády roku 1986 byla hned vedle kolonády postavena kopie původního pavilonu, která stojí přibližně o 10 m blíže k hlavní kolonádě. Původní kolonáda byla odstraněna až po úplném dokončení stavby kolonády nové.

Záměr přírodního balneoparku. Návrh využití minerálních pramenů v jižní části Pottova údolí. Potenciálně důležitý podklad k současnému stavu lokality.

Rekonstukce stáčírny a přilehlého areálu společností BOHEMIA HEALING MARIENBAD WATERS a.s.