Okruh ukazuje, co se s minerální vodou dělo po zachycení a dopravě k dalšímu zpracování mimo balneologické využití – od výroby léčivých solí přes plnírny a stáčírny až po sklady a expedici. Sleduje proměnu přírodního zdroje v distribuovaný produkt. Výběr vychází z 20 vybraných archivních záznamů. Stav k 10.9.2026.
Po místním komisionelním ohledání pod vedením G. F. Schindlera a úředního hejtmana kláštera bylo dodáno palivové a stavební dříví a zahájena výroba soli. Protože bylo území močálovité, Winter předpokládá, že v místě nejsilnějšího výstupu CO₂ bylo primitivně zřízeno zařízení či čerpadlo oddělující minerální vodu od močálové vody. Pozor: Nejedná se o doložený technický plán, ale o autorovu rekonstrukci. Místo: Močálovité území budoucího Ferdinandova pramene, v místě nejsilnějšího vývěru CO₂.
Tepelský kanovník a lékárník Damián Schulz nahradil pařez dřevěným jímáním, vývěr obložil kamennými kvádry, chránil jej proti povrchovým vodám, zastřešil jej a poblíž vztyčil vysoký dřevěný kříž. Lékárník Damian Schulz získává z pramene léčivou sůl.
Stáčení a distribuce vod Křížového pramene z iniciativy hraběte Kolowrata započalo už okolo r. 1815. Přímo u pramene bylo vytvořeno jímání a malý sklad džbánků, který sloužila až do dokončení promenády. Poté byl roku 1819 severně nad Křížovým pramenem postaven první menší zasilatelský dům neboli plnírna.
Obsahoval kancelář a prostory nutné pro stáčení, skladování a expedici vody. Zanedlouho tento provoz expandoval v lukrativní podnikání, dávající zaměstnání víc než čtyřiceti dělníkům.
Odpařování minerální vody a výroba soli přímo u pramene.
Zachycení hlavního Rudolfova pramene v pramenném pavilonu u Karlovarské železnice. Technický výkres v měřítku 1 : 50 dokumentuje vlastní jímací šachtu, přístupný podzemní prostor se schodištěm a několik samostatných potrubních větví. Z jímání byl veden přepad, potrubí k čerpadlu městského rozvodu pitné minerální vody a samostatné vedení pro stáčení vody do lahví a k plnicímu domku. V půdorysu je zachycena také navazující potrubní a revizní šachta. Výkres je označen „podle E. Wächtera a provedení z roku 1902“ a nese jméno Josefa Schaffera.
Ferdinand VI – Excelsior. Plnírna minerální vody pramene Ferdinand VI. Dochován je půdorys a dva řezy objektu. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání, objekt existuje ale je nepřístupný (2026).
Prováděcí plán o novém zachycení západní skupiny Křížového pramene z ledna 1938. Obsahuje tři výkresy (patrně součást rozsáhlejší dokumentace): jímání, manipulační šachty, rozvod min. vody, řezy, půdorysy. V průběhu širší rekonstrukce prameniště byla nově vystrojena jímací místnost, mj. vybavena větrákem. Prameny byly nově zachyceny podle projektu Ing. Benno Wintera. Nové vybavení jímky.
Návrh výtlačných řadů pramene Excelsior a Rudolf do stáčírny.
Minerální voda z pramene Ferdinand VI – Excelsior je využívána ke stáčení. V roce 2018 proběhla rekonstrukce stáčírny a přilehlého areálu společností BOHEMIA HEALING MARIENBAD WATERS a.s. Objekt existuje, ale je veřejnosti nepřístupný (2026).
Rekonstukce stáčírny a přilehlého areálu společností BOHEMIA HEALING MARIENBAD WATERS a.s.