Rudolfovy prameny

Rudolfův pramen byl technicky upraven tak, aby voda nezůstávala v zanedbaném přírodním vývěru. Pramen byl připraven pro kontrolovaný odběr a následné léčebné využití. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání (2026).

Zachycení hlavního Rudolfova pramene v pramenném pavilonu u Karlovarské železnice. Technický výkres v měřítku 1 : 50 dokumentuje vlastní jímací šachtu, přístupný podzemní prostor se schodištěm a několik samostatných potrubních větví. Z jímání byl veden přepad, potrubí k čerpadlu městského rozvodu pitné minerální vody a samostatné vedení pro stáčení vody do lahví a k plnicímu domku. V půdorysu je zachycena také navazující potrubní a revizní šachta. Výkres je označen „podle E. Wächtera a provedení z roku 1902“ a nese jméno Josefa Schaffera. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání, objekt již neexistuje. (2026).

Projekt jímání a přívodu Starého Rudolfova pramene do Nových lázní z roku 1905. Půdorys a řezy podzemním rezervoárem se strojovnou zachycují jímací prostor, nádrž, čerpací zařízení a potrubní vedení. Autorem projektu je E. Wächtler. Výkres je zpracován v měřítku 1 : 50. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání, objekt existuje, ale není přístupný (2026).

Rudolfsbäder (Mischwasser). Plán akumulačního systému Nových lázní pro Ferdinandovu a Rudolfovu vodu a jeho propojení s rezervoárem na Kreuzbergu. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání (2026).

Výkres zachycení Rudolfova pramene III (Nového pramene) z roku 1909. Zobrazuje konstrukci jímání minerální vody, geologické vrstvy, napojení potrubí a situaci pramene v území. Dokumentuje technické řešení jímání a napojení pramene. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání, objekt není přístupný (2026).

Plán na vybudování nového pramenného pavilonu nad Rudolfovým pramenem v Mariánských Lázních. Asi 1910. Dodnes existuje – je ohrožen (2026).

Tři výkresy – půdorys a řez jímacích těles Rudolfových pramenů. Hlavní prn. (Haupt), obr. 14: perforovaný zvon, skruže 700 mm, tři vývody min. vody. Rudolf I, II – půdorys a řez jímacími tělesy; skruže Ø 700 mm ve spodní partii perforované (obr. 15). Patrně součástí rozsáhlé výkresové dokumentace jímání prn. Rudolf III, kombinace zvonu a 7 m [nečitelné] drenáže – půdorys, řez, obr. 16. Kopie původní dokumentace E. Wächtera. M 1132

Chemická  analýza pramenů. Zachycení všech tří  Rudolfových pramenů do historických grafů. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání (2026).

Průřez na stavbu dvou vodojemů kruhového průřezu ze železového betonu na minerální vodu v Mariánských Lázních.“ Náčrt/projekt provedení stavby dvou nádrží na minerální vodu s kruhovým průřezem v Mariánských Lázních.
Objem první nádrže 950 hl, druhé 250 hl.. Výkres znázorňující řez dvěma akumulačními [nádržemi] minerální vody. První průměr 9 m, druhá 4 m. Není dohledáno, zda objekt existuje (2026).

Transmisní Voitovo čerpadlo o výkonu 420 l/min při volném výtoku. Bylo umístěno v akumulačním a čerpacím objektu v údolí Úšovického potoka. Vyrobila První brněnská strojírenská tovární společnost. Zaniklé – neexistuje.

Akumulační nádrž s čerpací stanicí v údolí Úšovického potoka nedaleko Úšovic představuje mimořádně zachovalou součást historické lázeňské infrastruktury. Kombinované akumulační a čerpací zařízení bylo realizováno podle dokumentace stavební a strojírenské společnosti G. Rumpel A. G., specializované na výstavbu vodovodů a souvisejících technických zařízení, s oblastní pobočkou ve Františkových Lázních. Akumulační nádrž (Mineralwasserbehälter) o objemu 150 m³ slouží ke shromažďování minerálních vod z pramenů Pottova údolí, Balbínova pramene a Rudolfových pramenů I, II a III.

Stanice je provedena z železobetonu jako podzemní objekt chráněný zemním valem, přístupný betonovým schodištěm. Vnitřní prostor je rozdělen do čtyř komor zahrnujících strojovnu, dva rezervoáry se směsnou jímkou a potrubní komoru. Ústředním prostorem je elektrifikovaná čerpací stanice s mohutnou expanzní nádobou, na úrovni terénu chráněnou plechovým přístřeškem. K objektu se dochovala kompletní technická dokumentace ze 30. let 20. století, včetně výkresů bednění pro betonáž.

Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání, objekt existuje, ale není přístupný (2026).

Výkres znázorňující řez jímacím tělesem převrtaného Rudolfova pramene (1937). Původní zvonový záchyt je kombinovaný s vrtem do hl. 25,26 mpt, zvon cca do 10 mpt. Ze skruží jsou vyvedeny tři výtokové řady s udáním přetokových úrovní. Z jímacího tělesa je jedno vedení vyústěno u přilehlé šachtice. Mj. výkres obsahuje i schéma petrograf. hodnocení profilu. Doplněno situací a schématem půdorysu rozvodu min. vody v bezprostřední blízkosti jímacího objektu. Autor – Benno Winter. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání (2026).

Pramen kvůli válečným událostem uzavřen. 17. 10. 1942

Návrh výtlačných řadů minerální vody z pramenů Excelsior a Rudolf do stáčírny. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání, objekt existuje (2026).

Návrh výtlačných řadů pramene Excelsior a Rudolf do stáčírny.

Schéma Hydroprojektu z roku 1981 dokumentuje provozní infrastrukturu Ferdinandových a Rudolfových pramenů – způsob jejich jímání, akumulaci, čerpání a rozvod minerální vody mezi jednotlivými zdroji, čerpacími stanicemi a plnírnou. Výkres názorně ukazuje, že pramenný systém netvoří jednotlivý pramen, ale rozsáhlá technická síť propojených jímacích, akumulačních a transportních prvků.

Původní kolonáda nad pramenem sloužila do roku 1986. Při pozdější rekonstrukci promenády roku 1986 byla hned vedle kolonády postavena kopie původního pavilonu, která stojí přibližně o 10 m blíže k hlavní kolonádě. Původní kolonáda byla odstraněna až po úplném dokončení stavby kolonády nové.

Rekonstukce stáčírny a přilehlého areálu společností BOHEMIA HEALING MARIENBAD WATERS a.s.

Hydrologická mapa Slavkovského lesa vztahující se k přírodní zdrojové vrstvě pramenného systému.