Terénní úpravy, pažení a vysušení zeminy. Vývěr byl zakryt dřevěným roštem. Rok 1819 představuje první zásadní doložené zachycení Ferdinandova pramene. Po získání území Ferdinandova pramene tepelským klášterem bylo za opata Karla Reitenbergera okolí pramene vysušeno. Z vývěru byl odstraněn silný solný nános a pramen byl pečlivě opatřen masivním dřevěným jámovým roubením. Nad ním vznikl lehký dřevěný kryt.