V listopadu 1922 byl podle Winterova návrhu proveden hluboký vrt přímo ve starém Ferdinandově prameni, tedy ze dna původní studny či jímadla, až do hloubky 20,5 metru. Výstupní roura byla založena na základní hornině. Byla získána voda obdobná vodě z vrtu IX, bohatá na Glauberovu sůl, která při výtoku přibližně jeden metr nad terénem dosahovala vydatnosti až 120 l/min. Tím bylo možné fyzicky oddělit silně mineralizovanou hlubokou vodu od slabší vody ve starém jímadle. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání (2026).