Na jaře 1924 bylo základně zřízeno potrubí nových pramenů. Výstupní roury byly vyrobeny ze silnostěnné mědi, ve spodní části byly trychtýřovitě rozšířené a v oblasti podlahy obslužných místností opatřené dřevěným pláštěm. Byly vloženy do železných Mannesmannových rour a mezera mezi nimi byla utěsněna vildštejnskou hlínou. Kniha uvádí světlosti potrubí pro prameny Ferdinand IV, Ferdinand VI, Ferdinand IX a původní Ferdinandův pramen v posloupnosti přibližně 50, 40, 90 a 60 mm. Archivní materiály jsou k dispozici na vyžádání (2026).